Úprava zrychlí především přípravu jednodušších staveb. Složitější záměry může naopak ještě zkomplikovat a především prodražit. Odborníci novelu nepovažují za dlouhodobé řešení, potřebný je podle nich zcela nový stavební zákon.
Od 1. ledna 2018 nabude účinnosti novela stavebního zákona, na níž tři roky pracovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Novela podle resortu řeší řadu palčivých problémů v současném stavebnictví.
„Dosud velmi pomalé stavební řízení zrychlí právě novela stavebního zákona, kterou jsme připravili s týmem odborníků. Zpracovali jsme ji tak, aby měla co nejširší praktický dopad a aby usnadnila život lidem, kteří se rozhodnou stavět,“ komentovala novelu Karla Šlechtová, která v době přípravy zákona působila ve funkci ministryně pro místní rozvoj.
„Jednou z nejzásadnějších novinek je sloučení dvou, popřípadě i tří povolovacích procesů do jednoho řízení. Takzvané společné řízení sloučí nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), pokud si stavebník tuto cestu vybere. Tím dojde k výraznému urychlení povolování staveb. V rámci společného řízení se tak účastníci řízení a případně i veřejnost bude moci vyjadřovat a odvolávat pouze jednou, a to v rámci společného řízení,“ dodala Karla Šlechtová.
„O vydání společného povolení může stavebník žádat téměř u všech staveb, výjimku tvoří pouze některé speciální stavby (např. letecké). Výsledkem společného řízení pak bude jedno společné povolení, které stanoví podmínky jak pro umístnění, tak i pro provedení stavby,“ doplňuje Tereza Chalupová, advokátka kanceláře bnt.
Podle ní lze očekávat, že společné řízení se bude uplatňovat zejména u jednodušších stavebních záměrů, kde by opravdu mělo přispět ke zjednodušení a zrychlení. „U větších staveb to tak jednoznačné už není a až praxe ukáže, do jaké míry bude toto řízení využíváno např. pro velké developerské projekty,“ dodává Tereza Chalupová.
Složitější stavby zdraží
Důvodem jsou podle ní zejména vysoké náklady na zpracování dokumentace pro společné řízení. „Ty budou pravděpodobně několikrát převyšovat náklady na zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, ve kterém si stavebník může ještě s poměrně nízkými náklady ověřit, zda je jeho záměr realizovatelný a v jaké podobě,“ upozorňuje Tereza Chalupová.
Kritika komplikované a zdlouhavé přípravy staveb se podle ministerstva pro místní rozvoj soustředí jenom na stavební zákon, protože z pohledu stavebníka představuje finální fázi povolení. Podle ministerstva však vedle stavebního zákona však do problematiky přípravy a povolování staveb významně zasahuje řada dalších zvláštních zákonů na ochranu jednotlivých veřejných zájmů.
V současné době je více než čtyřicet zákonů, podle kterých dotčené orgány vydávají svá závazná stanoviska k ochraně veřejných zájmů podle zvláštních zákonů. Jde například o ochranu památek, ochranu veřejného zdraví, požární ochranu, ochranu přírody a krajiny, ochranu životního prostředí, ochranu vod a další.
Dále musí stavebník získat například stanoviska vlastníků veřejné infrastruktury, musí získat podkladová povolení vydávaná podle zvláštních zákonů, například integrované povolení, povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, povolení výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a další.
Právě vstup dotčených orgánů státní správy do povolovacích řízení je další oblastí, které se novela týká. „Často dochází k tomu, že překračují své pravomoci a stanovují takové podmínky, které jsou mimo oblast jejich působnosti. Tomu se snaží novela stavebního zákona zabránit a přispět tak ke zvýšení kvality závazných stanovisek,“ zmiňuje Tereza Chalupová.
Nekonečné lhůty zůstávají
Bohužel novela stavebního zákona podle ní nijak nezpřísňuje lhůty, ve kterých mají dotčené orgány závazná stanoviska vydávat. „Působnost dotčených orgánů je upravena množstvím zvláštních předpisů, a proto bylo nutné s novelou spojit i úpravu více než čtyřiceti souvisejících zákonů,“ vysvětluje Tereza Chalupová.
Nejkontroverznější změnou, kterou novela přináší, je podle Terezy Chalupové omezení účasti spolků na řízeních vedených podle stavebního zákona. Od ledna 2018 se spolky na ochranu přírody a krajiny mohou účastnit jen těch řízení podle stavebního zákona, kterým předcházel proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Tato změna je ale napadena skupinou senátorů u Ústavního soudu.
Podle odborníků není novela stavebního zákona dlouhodobým řešením. „Přijatá novela přináší spíše dílčí vylepšení situace malých i větších stavebníků, investorů, ale také zjednodušuje výstavbu nezbytné infrastruktury. Nenaplnila se ale původní očekávání, povolovací proces nebyl zjednodušen dle původních proklamací, nepodařilo se prosadit pravidlo jednoho úřadu a jednoho razítka,“ říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.
Příprava nového zákona už začala
Přesto prosazený návrh považuje za krok správným směrem. „Je to ale vlastně jen dočasné, byť správné řešení. Nyní je nezbytné začít dynamicky a důkladně připravovat nový stavební zákon, který by vysoce nad rámec nyní přijaté legislativy stabilizoval právní prostředí v oblasti rozvoje měst a obcí a výstavby. Jsme přesvědčeni o tom, že se musí přijmout několik opravdu zásadních principů proto, abychom se v oblasti stavebního práva dostali mezi země západní Evropy,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek.
Podle Asociace developerů by součástí systémové změny mělo být především sjednocení kompetencí pod jedno ministerstvo. „Roztříštěnost v této oblasti způsobuje komplikace nejen při systémových řešeních, jak se ostatně ukázalo i v posledních týdnech, ale také v každodenním životě investorů. Chceme-li proces opravdu zjednodušit, zefektivnit, pak má logiku mít celou problematiku pod jedním ministerstvem, podobně jako je tomu ve většině vyspělých zemí,“ doplňuje Tomáš Kadeřábek.
Ministerstvo pro místní rozvoj již v září předložilo Vládě ČR materiál „Rekodifikace veřejného stavebního práva – základní teze“, který identifikuje klíčové problémy v této oblasti. Ke skutečnému zlepšení situace musí být kromě zcela nového stavebního zákona přijaty zásadní úpravy mnoha souvisejících zákonů, musí být prosazena reforma veřejné správy zahrnující opatření legislativní, organizační i rozpočtová.
Dalibor Dostál
Zdroj: www.businessinfo.cz